Německá podstatná jména

Podstatná jména jsou v němčině ohebným slovním druhem, který má své rody a své skloňování. Němčina zná však na rozdíl od češtiny pouze 4 pády.

  1. pád kdo, co
  2. pád koho čeho
  3. pád komu čemu
  4. pád koho co
  5. pád nahrazuje pád 1.
  6. a 7. Pád se pojí s předložkami, podle kterých se určuje, zda budeme podstatné jméno skloňovat jako 3. nebo 4. pád.

Skloňování podstatných jmen rodu mužského se liší podle toho, náleží-li k takzvaným silným nebo slabým podstatným jménům.

Skloňování slabých podstatných jmen

Slabá podstatná jména jsou pak ta, která většinou označují živé bytosti. Při tomto skloňování přejímají podstatná jména ve všech pádech, vyjma pádu 1. koncovku –en, končí-li na souhlásku. Končí-li na –e, přejímají pouze koncovku -n!

  1. pád der Junge
  2. pád des Jungen
  3. pád dem Jungen
  4. pád den jungen

Skloňování silných podstatných jmen

Při skloňování silných podstatných jmen se nemění tvar podstatného jména, ale pouze členu, který k němu náleží.

Pozor! Výjimkou je v rodě mužském a středním 2. pád, který přebírá koncovku –es, nebo –s, v závislosti na písmenu, na které to či ono podstatné jméno končí.

Podstatná jména, která končí na –s, -ss, -ß, -x a –z, například des Spaßes, přejímají koncovku –es.

Podstatná jména končící na –el, -er, -lein, -chen, například des Bruders, pak přejímají pouze koncové –s.

Pozor všechna německá podstatná jména píšeme velkým písmenem!

Skloňování podstatných jmen v množném čísle

Viz. „Skloňování určitého členu v množném čísle“

V němčině neexistuje člen neurčitý pro množné číslo, a tedy se vypouští.

Všechna podstatná jména s členem určitým nabývají v množném čísle člen die a jejich skloňování je stejné jako skloňování určitého členu v množném čísle.

Pozor si musíme dát na silná a slabá podstatná jména rodu mužského, podle nichž se v některých případech mění koncovka podstatného jména. (viz. Skloňování silných a slabých podstatných jmen)

Zdrobněliny v němčině

Jakékoli zdrobněliny v němčině jsou středního rodu, das, ein. Poznáme je podle typických koncovek –chen nebo –lein.

Příklady:
Die Katze
das Kätzchen
kočka - kočička
Der Tisch
das Tischlein
stůl - stoleček


Složená podstatná jména v němčině

Za složené podstatné jméno označujeme zpravidla slovo, které vzniklo spojením dvou jiných slov. Může to být například podstatné jméno + přídavné jméno nebo podstatné jméno+ podstatné jméno.

Rod složeného podstatného jména se řídí vždy koncovým slovem ve složenině.

Příklady:
Der Schreibtisch(schreiben+ der Tisch)
psací stůl
Der Großvater (groß + der Vater)
dědeček
Die Haustür (das Haus + die Tür)
domovní dveře