Rod podstatných jmen, určité a neurčité členy, množné číslo a složeniny.
Skloňování podstatných jmen zahrnuje změny členů a někdy i samotných jmen v závislosti na rodě, čísle a pádu.
Německá podstatná jména tvoří množné číslo různými koncovkami, často doprovázenými přehláskou (umlaut) v kmeni slova.
V množném čísle mají všechny rody stejné členy, zatímco podstatná jména přebírají různé koncovky a často i přehlásku.
Každé německé podstatné jméno má svůj rod (mužský, ženský nebo střední), který je nejlepší se učit rovnou se členem.
Určité a neurčité členy vyjadřují, zda je podstatné jméno konkrétní nebo obecné, a zároveň určují jeho rod a pád.
Určité členy 'der', 'die' a 'das' odkazují na konkrétní podstatná jména a určují jejich rod a pád.
Neurčité členy 'ein' a 'eine' se používají pro neurčená podstatná jména a určují jejich rod a pád.
Zvládnutí členů 'der', 'die' a 'das' vyžaduje znalost gramatického rodu podstatných jmen, který lze často určit podle koncovek.
V němčině, stejně jako v češtině, rozlišujeme jednotné číslo podstatných jmen rodu mužského (der/ein), ženského (die/eine) a středního rodu (das/ein) a v množném čísle (die). V němčině pak rozeznáváme dva různé druhy členů, a to německý určitý člen (der, die, das v jednotném čísle a die pro množné číslo)a neurčitý člen v němčině (ein, eine, ein).
Tvary členů v němčině, uvedené v závorkách výše, mají tuto podobu pouze v nominativu, tedy českém 1.pádu. Žádá-li si věta užití německého podstatného jména, potažmo jeho členu (určitého i neurčitého), v genitivu- 2.pád, dativu-3.pád nebo akuzativu- 4.pád, dochází i ke změně tvaru členu a v určitých případech i koncovky podstatného jména.
Chcete-li se neučit ovládat a skloňovat německá podstatná jména a členy je nezbytné naučit se správně rody německých podstatných jmen a dále skloňování německých členů podstatných jmen, např.: v nominativu-„Die Mutter bringt mir einen roten Apfel“ (Matka mi přinesla červené jablko) a v dativu- "Ich bringe der Mutter einen Apfel“ (Nesu matce jablko)
