Druhý z německých budoucích slovesných časů, předbudoucí čas (futurum 2) je užívaný spíše zřídka. I tento slovesný čas se řadí ke složeným časům, neboť se neobejde bez pomocného slovesa- „werden“, stojícím (v oznamovací větě) na druhém místě. Poté následuje zbytek věty a na závěr způsobové sloveso s předponou ge- a na úplný závěr pak pomocné sloveso haben/sein v infitivu, pojící se se způsobovým slovesem, viz perfektum.
Příklad: Wir werden die ganze Nacht geschlafen haben.- Budeme spát celou noc.
Er wird es gefunden haben. On to najde to.
Tímto druhým budoucím časem-futurem 2, označujeme zpravidla děje, které probíhají/začnou se dít, ale jejich dokončení je plánováno až v budoucnu. Jelikož se s tímto časem můžete často setkat při čtení psaných textů, je dobré vědět, co znamená a jak se používá. V mluvené řeči je tento složitý/složený budoucí čas často nahrazován jinými slovesnými časy, zejména futurem I.
