Konjunktiv I
Konjunktiv 1 (subjunktiv I) není v mluvené němčině příliš často využit. Setkat se s ním můžeme spíše pasné řeči či rozhlasové mluvě. Německý konjunktiv není ani tak slovesným časem jako způsobem- konjunktiv je spojovací způsob. Tento spojovací způsob je využíván k vyjádření nejistot, možností, pravděpodobností a podmíněností. Konjunktiv spojuje zpravidla dvě věty- jedna konstatuje sdělení a druhá uvádí autora sdělení- v češtině by se jednalo o typ vět „On se domnívá... Podle něj… Myslí si…
Užitím konjunktivu dává mluvčí najevo svou nejistotu a pochyby. Nejčastěji se s konjunktiv v němčině vyskytuje ve vztahu ke 3. osobě jednotného čísla. Př.: Ich sei faul, sagt meine Lehrerin. – Jsem líná, říká moje učitelka.
Konjunktiv 1 se tvoří přidáním koncovek –e, -st, -e, -en, -et, -en k infinitivu slovesa a odtržením původní koncovky –en. Např.: Ich suche, du suchest, er/sie/es suche, wir suchen, ihr suchet, sie suchen.